Dnes si připomínáme 30. výročí Sametové revoluce. Předně musím říci, že nejsem přímým účastníkem, resp. jsem o 2 měsíce mladší, než události na Národní třídě.
Dnes si však nepřipomínáme jen události listopadu 1989, které jednoznačně byly pozitivním milníkem našich dějin, ale i porevoluční vývoj. A ten, dle mého názoru, radostný není. Myslím si, že máme na víc. Totalitu jsme sice zavrhli, ale ne stát, který reguluje vše, na co si vzpomenete. Z komunismu jsme, až na pár „kapitalistických“ roků v 90. letech, přešli do socialismu (s kdovíjakou tváří). Chceme osvícené politiky, ale vládnou nám prominentní soudruzi minulého režimu. Máme tu demokracii, ale ta svoboda je tak nějak na obtíž…
Obávám se, že bohužel došlo na slova Benjamina Franklina o dvou vlcích a jehněti. Myslíte, že tu máme dobře ozbrojené jehně? Ale kdeže! Dva vlci si dnes a denně porcují jehně, které je zcela bezbranné, pár ovcí proti tomu protestuje a pro zbytek stáda je porcování jejich masa nezbytná samozřejmost… A to podle mne není radostná zpráva.
Přeji si, abychom za dalších 30 let mohli s hrdostí oslavit opravdovou svobodnou společnost a stát, který nebude svoje občany považovat pouze za laciný a nekonečný zdroj chutného masa.
Aleš Procházka
