„Je důležitější 28. říjen nebo 17. listopad?,“ ptala se dopolední anketa na sociálních sítích. Jak víte z mých minulých příspěvků, vznik samostatného Československa – 28. říjen – považuji za nejdůležitější svátek v českém kalendáři. A není to tak, že bych ostatní významné události nějak hanil, to vůbec ne. Jen vím, že bez 28. října 1918 bychom si nemohli připomínat ani události 17. listopadu 1939 či 1989.
V zásadě nejde ani o tento konkrétní datum, ale o všechny ty staleté snahy českých a slovenských mužů a žen za samostatný stát, které byly tvrdě vykoupeny krví na bojištích 1. světové války, kde hrstka legionářů bojovala za dosud neexistující stát. Kdyby jich nebylo, nejsme ani my. Svoboda totiž není samozřejmost.
Letošní vzpomínku na 28. říjen 1918 jsem plánoval docela jinak, bohužel okolnosti způsobily, že jsem v domácí karanténě a oslavit naše předky mohu akorát tak u knih. Pro tuto příležitost jsem si vybral však knihy více, než symbolické – publikaci „Jsme svobodni!“ z konce roku 1918, popisující čerstvé události a kontext vzniku mladičkého Československa a paměti Dr. Aloise Rašína, jednoho z hlavních strůjců úspěšného státního převratu, který v noci z 27. na 28. října 1918 napsal první právní dokument nového státu – jednostránkové vyhlášení republiky, ústavu a manifest k národu. A jako první československý ministr financí zažehl nebývalý hospodářský rozmach našeho státu.
Takže – Všechno nejlepší, Republiko! 
28. 10. 2020
